Tak strasne stastna a pritom nestastna...
Jak bych popsala to co ve me ted je? ja fakt nvm.... jsem strasne ststna ze je se mnou a Dawem vsechno oki.... ze nemam potrebu myslet na nejaky prasky a to ze se vozeru a bude mi fajn.... je to strasne zvlastni.... ale do toho je tu taky plno zapornejch a egativnich veci... jako treba to co jsem se o prazdninach dozvedela.... prechodny zachvat ischemicke choroby...je to jenom nazev... ale co to obnasi? :o( to je mnohem horsi... drzim ten strach a tu blbou naladu z toho v sobe jen kvuli nemu... protoze vim jak ho to silene ubiji koukat se na me kdyz je mi spatne... on kdyby moh tak si to snad vee na sebe, nebo ja nvm.... je proste to nejlepsi co me v zivote potkalo... i prez ty hadky a to co se obcas posledni dobou deje.... dal mi lezi v hlave tata..... nebo spis chudak janina ktera ho potrebuje a on ji vylozene sere na hlavu... :o( dal je tu ta vec s klarou.... at se snazim jak chci, nemuzu to dostat z hlavy... mam strach ze kdyz ted jsem v beroune a jsem 5 dni pryc... ze Dawe proste potrebuje nekoho koho muze mit porad u sebe.... neni mu porad blbe a muze si ty chvile na 100% uzit... :o( je to silenej pocit.... verim mu... ale uprimne... co by delal s holkou ktera je trictvrte z tejdne pryc... a kdyz uz s nim je tak je ji spane a on se na to musi koukat? :o( mam strach ze ho kvuli temhle dvoum vecem ztratim.... ted me kazdej den prepadne strach ze vseho... hlavne z toho co se mnou bude treba za rok.. :o( to nikdo nevi... a ani ja to snad ani vedet nechci... muj zdravotni stav je na tom.... divne..... ja nejsem clovek kterej chce bejt nemocnej a v necem se omezovat... :o( ja si chci uzivat kazdy chvile !!! strach a strach a strach..... porad mam strach z toho jak mi bude dalsi den.... kazdej den mi to muze prerust primo v tu chorobu.... a to ja bych uz psychicky opravdu nezvladla.... jeste ted jak jsem na intru... uz od vcerejsiho vecera cekam na sms od nej... snad nepise kvuli tomu ze jsem mu napsala co citim.... ale on to prece chtel.... chtel vedet co se se nou deje... :o( a ted najednou nic.... celej den prazdno.... sledovani telefonu.... spousta myslenek v hlave....a samota... treba si vsechno jen namlouvam... jenze ted prisla zace ta chvile a potreba dostat to ze sebe.... a jelikoz o tom nemuzu s nikym mluvit rpotoze me nepochopi... tak zase pisu co me napadn... jednu myslenku prez druhou..... muj stav je presne takovej jakej je nazev clanku.... tak strasne stastna a pritom nestastna... ale co..... nejdulezitejsi je to ze ted je s Dawem vsechno oki... na nicem jinym mi tolik nezalezi jako na nem a na tom aby jsme se nehadlai a bylo vsechno oki coz ted snad je.... ani si neuvedomuje kolik pro me znamena... !!!
